Mikulčice

Mikulčice jsou archeologickou legendou. Zahájení výzkumu v roce 1954 a následné překvapivé objevy lze označit za objev století československé, české a moravské archeologie.

Lokalita reprezentuje významné mocenské a církevní centrum 9. století, dochované v autentické podobě neporušené mladší zástavbou. Hradiště leží v malebném prostředí lužního lesa při řece Moravě. Vyniká koncentrací archeologických dokladů moci, bohatství a křesťanské víry. K nejvýznamnějším objevům patří pozůstatky zděné architektury v podobě kostelů a reprezentativní haly, rozsáhlá a bohatě vybavená pohřebiště s početnými hroby příslušníků nejvyšších elit Velké Moravy a mohutná hradba obepínající v souvislém pásu oba útvary opevněného jádra aglomerace – akropoli s předhradím, posílená ve své obranné funkci věncem dnes zaniklých říčních koryt. Hradiště bylo v 9. století součástí rozsáhlého a členitého sídelního komplexu, který sahá na dnešní slovenskou stranu řeky Moravy a je označován jako velkomoravská aglomerace Mikulčice–Kopčany. Přestože se nedochovaly žádné dobové písemné zprávy vztahující se k lokalitě, můžeme ji považovat za přední rezidenci Mojmírovců a opěrný bod jejich moci.

  • akropole a předhradí jako opevněné jádro aglomerace zaujímaly plochu 10 hektarů, společně s podhradím (suburbiem) 30 hektarů
  • na podhradí z vnější strany navazovala a osídlení mocenského centra uzavírala zóna označovaná jako "periferní část aglomerace" - sem patří sídelní útvary Mikulčice-Trapíkov na české straně a Kopčany - Za jazerom pri Margite na slovenské straně řeky Moravy; oba areály hrály důležitou roli v hospodářském zajištění centra
  • rozsah osídlené plochy v rámci celé aglomerace Mikulčice–Kopčany můžeme odhadnout na 60–70 hektarů
  • výzkum v Mikulčicích provádí již 70 let Archeologický ústav AV ČR, Brno, který zde – v poloze Trapíkov – má svou moderní výzkumnou základnu
  • formou velkoplošných odkryvů byla v minulém století prozkoumána plocha přesahující 5 hektarů
  • dnešní terénní výzkum má podobu menších, detailně prováděných záchranných nebo ověřovacích prací
  • Mikulčice „proslavila“ koncentrace deseti kostelů, ke kterým dnes počítáme i dosud stojící kostel sv. Margity v Kopčanech
  • z počtu cca 2550 dosud prozkoumaných hrobů připadá 41 na hroby se zlatým šperkem, 17 na hroby s meči a 33 na hroby s rakvemi opatřenými železnými pásovými kováními
  • situování hradiště na (dnes zaniklých) ostrovech v údolní nivě řeky Moravy umožnilo zachování mimořádného bohatství organických materiálů z doby existence centra, a to zejména dřeva a rostlinných makrozbytků
Mikulčice Mikulčice Mikulčice Mikulčice

Staré Město a Uherské Hradiště

Staré Město a Uherské Hradiště – velkomoravský Velehrad, jak plyne z písemných pramenů – představují jedno z nejvýznamnějších mocenských a výrobních center Mojmírovské Moravy 9. století.

Jde o sídelní aglomerace představující uskupení několika významných lokalit, z nichž některé jsou výrazně dotčeny současnou zástavbou. I tak ovšem poskytují velké množství dokladů života i smrti starých Moravanů 9. století. Na půdě Starého Města byly na přelomu 40. a 50. let 20. století jako první na Moravě odkryty pozůstatky kostelů z 9. století, provázené hroby příslušníků všech společenských vrstev, včetně nejmocnějších a nejbohatších. Následovaly objevy rozsáhlých řemeslnických areálů s doklady výroby zlatých a stříbrných šperků, honosných zbraní, žluté keramiky, hutnění železa a odlévání bronzu, to vše v míře, jaká v našich zemích nemá srovnání. Nechybí ani kamenná stavba palácového typu provázená rotundou sv. Michaela. To vše chráněno opevněním tvořeným pěti typy hradebních těles o délce téměř 2,5 km. Ke staroměstské části na pravém břehu Moravy patří ještě levobřežní osídlení v místech historického jádra Uherského Hradiště s doklady řemeslné výroby i kamenných staveb, a významné křesťanské centrum objevené na výšině v Uherském Hradišti – Sadech.

  • předchůdcem rozsáhlé velkomoravské aglomerace na přelomu 8. a 9. století bylo hradiště o rozloze cca 20 ha situované na tzv. severní staroměstská ostrožně, vymezené dřevo-hliněnou hradbou
  • celkový rozsah z velké části opevněné osídlené plochy aglomerace byl asi 200 ha
  • vyhodnocování výzkumu lze označit za „puzzle“, sestavované po dobu více než 100 let. Výkopy na amatérské bázi byly ve Starém Městě, prováděné už ve 2. polovině 19. století a vyvrcholily ve 20. letech 20. století objevem pohřebiště „Na Valách“; od roku 1949 doposud provádí archeologické výzkumy ve Starém Městě Moravské zemské muzeum, jehož Centrum slovanské archeologie se od r. 2013 nachází v Uherském Hradišti; výzkumy v jádru Uherského Hradiště vedou od 60. let 20. století archeologové Slováckého muzea
  • z dosud objevených cca 2 700 hrobů bylo nejméně 25 umístěno uvnitř sakrálních staveb, 52 hrobů bylo vybaveno zlatými šperky a okrasami, 4 hroby obsahovaly honosný meč, 35 nebožtíků bylo uloženo v rakvích kovaných železnými pásy
  • nekropole ve Starém Městě „Na Valách“ s více než 2000 prozkoumanými hroby patří k nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším velkomoravským pohřebištím
  • sídlištních objektů byly objeveny tisíce, zvláštní pozornost náleží palácové stavbě s litými maltovými podlahami opatřené pálenou střešní krytinou antického charakteru; k velmi významným objevům patří také nález tří výrobních areálů členěných na specializované profesní okrsky s jednotlivými řemeslnickými dílnami
Staré Město a Uherské Hradiště Staré Město a Uherské Hradiště Staré Město a Uherské Hradiště Staré Město a Uherské Hradiště