Cílem projektu je nově restaurátorsky ošetřit, analyticky zdokumentovat a vědecky vyhodnotit dva nejcennější soubory elitních šperků a oděvních součástí z období Velké Moravy objevené na pohřebištích dvou předních moravských raně středověkých center 9. století: aglomerací Mikulčice–Kopčany a Staré Město – Uherské Hradiště. Náročnými šperkařskými technikami vyrobené náušnice, gombíky, prsteny, soupravy kování opasků, ostruh a podkolenních vázání budí dodnes mimořádnou pozornost, přestože od jejich objevu uplynulo již několik desítek let. Nyní se jim dostává komplexního interdisciplinárního zpracování týmem odborníků, který se skládá z archeologů, restaurátorů, šperkaře-zlatníka a materiálového analytika, a který usiluje o zodpovězení otázek spojených s výrobní technologií, funkcí, distribucí i významem šperků a oděvních součástí v tehdejší společnosti.
Projekt je součástí dlouhodobého záměru komplexního výzkumu centrálních aglomerací Velké Moravy, který usiluje o detailní komparaci těchto center a postižení jejich místa v politické a sociální struktuře Velké Moravy i střední Evropy 9. století. Doklady špičkového uměleckého řemesla v podobě luxusního šperku a honosných oděvních součástí jako atributy společenských elit vládnoucích na Moravě v 9. století představují jeden z klíčů k poznání historického významu obou center.
Projekt je financovaný Ministerstvem kultury v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 NAKI III a nese název Do nitra velkomoravského šperku. Interdisciplinární výzkum, analytická konzervace a dokumentace šperkařské produkce z Mikulčic a Starého Města (projekt č. DH23P03OVV020).
Doba řešení projektu: 2023–2027
Hlavní cíle projektu:
čtyři vědecké studie
V rámci projektu připravujeme čtyři vědecké studie zabývající se tématy honosného/veligradského šperku na Moravě (publikace 2024) a konzervátorsko-restaurátorských postupů práce s kovovými šperky a oděvními součástmi pocházejícími ze starších archeologických výzkumů (publikace 2025), dále metodikou a výsledky analýz prvkového složení artefaktů (publikace 2026) a konečně srovnáním šperků a oděvních součástí ze zpracovávaných lokalit Mikulčice a Staré Město – Uherské Hradiště (publikace 2027).
schválená metodika
V rámci projektu připravujeme metodiku, která definuje optimální postup pro jednotlivé fáze restaurátorsko-konzervátorského a dokumentačního zpracování nálezů – od čištění, přístrojové analytiky pomocí RTG a optického, respektive elektronového mikroskopu, po restaurování a konzervační postupy v závislosti na způsobu dalšího uložení předmětů (uplatnění metodiky 2026).
výstava
Vizuálně atraktivní, částečně interaktivní výstava se uskuteční v prostorách Moravského zemského muzea v Brně v roce 2027; představí na příkladu artefaktů z několika vybraných hrobových celků z Mikulčic a Starého Města – Uherského Hradiště metody analytické konzervace a dokumentace šperku a výsledky, které se jejich aplikací podařilo získat a tak podstatným způsobem posunout poznání šperkařské produkce obou velkomoravských aglomerací.
dokumentární film
Film Do nitra velkomoravského šperku bude zaznamenávat postup a výsledky řešení projektu včetně prací v laboratoři při čištění a restaurování šperků, analytické práce na elektronovém mikroskopu nebo experimentální výroby šperků a oděvních součástí (výstup 2026).
PhDr. Lumír Poláček, CSc.
Řešitel a odborný garant projektu. Archeolog, bývalý ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno, dnes jeho vědecký pracovník specializující se na výzkum raně středověkých elit a projevů jejich reprezentace a sebeprezentace. Během svého 30letého vedení mikulčického výzkumu se zasazoval o systematické zpracování obrovského archeologického materiálu získaného velkoplošnými exkavacemi hradiště Mikulčice-Valy a jeho představení odborné i široké veřejnosti. Stál u zrodu mikulčických publikačních řad, v jejichž rámci připravil k tisku na 30 knižních titulů. Neúnavný propagátor mikulčického genia loci.
doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc.
Spoluřešitel a odborný garant zodpovědný za část projektu věnovanou Starému Městu – Uherskému Hradišti. Archeolog, vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea a dlouholetý vedoucí výzkumů ve Starém Městě. v průběhu svého 40letého působení v prostoru staroměstsko-uherskohradišťské aglomerace zkoumal a publikoval řadu klíčových objektů a nálezových celků. Výsledkem je téměř desítka monografií a nespočet článků a studií, ale také významný podíl na dnešní podobě Archeologického skanzenu Modrá a dalších prezentací určených široké veřejnosti. Nedocenitelný znalec a popularizátor problematiky raně středověké aglomerace Staré Město – Uherské Hradiště i Velké Moravy obecně.
Mgr. Šárka Krupičková, Ph.D.
Koordinátorka projektu zodpovědná za postup a metodiku řešení projektu. Archeoložka, výzkumná pracovnice Archeologického ústavu AV ČR, Brno, specializující se na interdisciplinární výzkum velkomoravského šperku a archeologickou interpretaci výsledků jeho exaktních analýz a experimentálních výrobních postupů. Šperky, speciálně gombíky, jsou pro ni prostředkem k detailní sondě do sociální struktury raně středověké společnosti. Důsledná a činorodá síla v chodu celého projektu.
Mgr. Šimon Ungerman, Ph.D.
Člen řešitelského týmu projektu zodpovědný za chronologicko-typologickou a uměleckohistorickou analýzu šperku, jeho komparaci mezi oběma zkoumanými lokalitami a zasazení výsledků bádání do širších evropských souvislostí. Archeolog, vědecký pracovník Archeologického ústavu AV ČR, Brno, autor mnoha publikací klíčových pro studium šperku a výrobků uměleckého řemesla Velké Moravy. Ač zastánce „klasických postupů zpracování“, přesto neúnavný a nedostižný analytik v oblasti studia hmotné kultury raného středověku, zejména šperku.
doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.
Člen řešitelského týmu projektu zodpovědný za srovnávací studium šperku ze severní Moravy a Slezska. Archeolog, bývalý dlouholetý ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno, dnes vedoucí opavského pracoviště ústavu a vědecký pracovník specializující se na hmotnou kulturu velkomoravského a povelkomoravského období. Vedoucí mnohaletých výzkumů na hradišti Chotěbuz-Podobora u Českého Těšína a hlavní autor mezinárodního výstavního projektu Velká Morava a počátky křesťanství. Své univerzální znalosti v oblasti slovanské a středověké archeologie zúročil v nesčetných publikacích, ale také jako člen početných redakčních a vědeckých rad a hodnoticích grémií. Vynikající znalec archeologických reálií severní Moravy a Slezska i Velké Moravy obecně.
Mgr. Lucie Valášková
Členka projektového týmu spoluzodpovědná za řešení metodických a technických otázek projektu a hodnocení archeologického kontextu šperku ze Starého Města – Uherského Hradiště. Archeoložka, odborná pracovnice Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea specializující se na hmotnou kulturu raného středověku a na vývoj sídelních struktur v rámci staroměstsko-uherskohradišťské velkomoravské aglomerace.
Jakub Langr, Bc.
Člen řešitelského týmu projektu zodpovědný za evidenci a dokumentaci šperku ze Starého Města – Uherského Hradiště a hodnocení jeho archeologického kontextu. Archeolog a dokumentátor Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea specializující se na hmotnou kulturu raného středověku a na vývoj osídlení v rámci středního Pomoraví v 6. – 12. století, výborný terénní pracovník. V dlouhodobé pracovní neschopnosti
Mgr. David Hons
Člen řešitelského týmu projektu zodpovědný za evidenci a dokumentaci šperků ze Starého Města – Uherského Hradiště-Sadů. Archeolog a dokumentátor Archeologického ústavu Moravského zemského muzea specializující se na hmotnou kulturu pravěku až raného středověku, na metodiku výběru předlaboratorní selekce vzorků pro analýzy z velkých nálezových souborů a na památkový postup odběru vzorku z objektů vysoké hodnoty.
Michał Płygawko, MSc.
Materiálový analytik zodpovědný za analýzu šperku metodou SEM-EDS. Odborný pracovník Archeologického ústavu AV ČR, Brno, se zkušenostmi jak z českých, tak zahraničních VaV pracovišť. K projektu ho přivedla touha po poznání a možnost podílet se na interdisciplinární práci. Vítaná posila vnášející do archeologického bádání podněty z oblasti exaktního technického výzkumu.
Martin Fořt, DiS.
Člen řešitelského týmu projektu zodpovědný za restaurátorsko-konzervátorské ošetření šperku a výzkum výrobně-technologických postupů velkomoravských šperkařů, částečně za přípravu metodiky konzervace archeologicky získaných šperků a oděvních součástí. Restaurátor-konzervátor Archeologického ústavu AV ČR, Brno, držitel licence MK ČR pro práci s movitými národními kulturními památkami, a také zručný šperkař-zlatník. Nepostradatelný článek projektu, člověk s velkými zkušenostmi v oblasti archeologické konzervace a restaurování.
Mgr. Jana Fořtová Torňošová
Členka řešitelského týmu projektu pověřená speciálními restaurátorsko-konzervátorskými a dokumentačními pracemi. Restaurátorka-konzervátorka Archeologického ústavu AV ČR, Brno, se zaměřením na sklo, keramiku a kostěnou/parohovou industrii. Spolupracovnice s renomé přesnosti v odváděné práci.
Ing. Zdeňka Pavková
Členka řešitelského týmu zodpovědná za zpracování archivní dokumentace a přípravu obrazových výstupů projektu. Pracovnice edičního oddělení Archeologického ústavu AV ČR, Brno, autorka grafického řešení řady publikací a popularizačních materiálů ústavu. Ač vystudovaná inženýrka mikrobiologie, osvědčená a výkonná editorka s citem pro grafickou práci.
